Jste? Já taky. Karibu.

Vítám vás tu. Nebo tam. Nebo kdekoli jinde. Jmenuju se Marie a budu tu nebo tam nebo kdekoli jinde s vámi. Pokud ovšem spustíte počítač a budete chtít se mnou na výlet. Protože příštích pár měsíců vás tudy chci vodit. Jsem v Tanzánii. Jako dobrovolnice Bez Mámy. Jsem tu bez mámy, protože jsem velká holka. Možná i o dost větší, než se tak na zkušenou do světa jezdí. A na tak dlouhé výpravě jsem poprvé.

Doteď jsem toho dělala poměrně dost. Možná až trochu moc. A v pohodlí evropského kontinentu. Jen tak pro představu: spoluzakládala jsem divadlo, zahrála si pár pěkných rolí, s opravdovou radostí jsem moderovala živé akce - od festivalů, přes bály až k promocím, učila mluvit hezky česky Čechy i Maďary, občas s Maďary spolupracovala v různých oblastech, lektorovala kurzy pro dětské domovy, sáhla si na živelnou produkci kulturních akcí. Měla u toho ráda lidi. A občas je souběžně i nesnášela. To se totiž vůbec nevylučuje. 

Ráda cestuju. Ale že bych měla na stírací mapě světa poodkrýváno kdeco? Nemám ani tu stírací mapu. Umím prostě vyrazit sama. A nasávat atmosféru. Okounět. „Oh, I like Your zenstyle of travelling!“, řekl kdysi jeden kluk, který se ze mne marně snažil dostat, co že to v tom Taipei vlastně dělám. A já to teda beru. Zenstyle of travelling je můj cíl!

Bez Mámy je organizace, která se přívětivě koncentruje ve svých cílech. „Nemusíte dělat velké věci, ale dělejte malé s velkou láskou.“ Tak nějak podobně to řekla Matka Tereza. A moji bezmámovci vědí přesně, o kolik dětí se starají v mahangském sirotčinci i mimo něj, která škola potřebuje tabuli, kdo z holek nebo kluků sní o profesi mechanika nebo zdravotní sestry. Jsou rodina. A protože jsou po velkou část roku trochu daleko na realizaci některých nápadů v rámci chodu, přijíždí teta Maria. Vážit rýži. Fotit radost. Jednooce dělat slepým ajťáka. (Znáte, doufám, to přísloví...) Přijíždí i hodně se koukat.

A jak se to všechno potkává s vámi na tomto blogu? Možná už tušíte. Lidi tu budou. Tedy práce spolu s nimi, pro ně i pro mne. Bude tu můj čas pro prázdnou mysl. Pro tady a teď. Pro vaše čtení. A pro mou radost z toho, že vás to ba.

Tak to vypadá, když jsou na penězích pořádná zvířata...